Tchajwanská aerolinka STARLUX od 1. října zvyšuje frekvenci letů mezi Prahou a Tchaj-pejí ze tří na čtyři týdně. Poptávku podle dat i vyjádření aerolinky netáhne turistický ruch, ale rychle rostoucí obchodní vazby mezi českým a tchajwanským polovodičovým průmyslem.
Co se mění od října
STARLUX otevřel linku Praha–Tchaj-pej 1. srpna 2026 jako svou vůbec první evropskou destinaci. Zpočátku létal třikrát týdně s Airbusem A350-900, od 1. září přešel na větší A350-1000 se čtyřtřídní kabinou pro 350 cestujících. Od 1. října přidává čtvrtý týdenní let – nabídka míst mezi Prahou a Tchaj-wanem tak od letního startu vzroste zhruba o třetinu.
Samotný let přitom patří k nejdelším, jaké z Prahy pravidelně odlétají – nonstop spojení trvá přibližně 15 hodin a 35 minut. Pro cestující z Prahy to znamená víc termínů na výběr při cestě na Tchaj-wan i navazujících destinací v jihovýchodní Asii, kam STARLUX z domovského uzlu v Taoyuanu létá dál, aniž by museli přestupovat v Dubaji, Istanbulu nebo Frankfurtu, jak to řešila většina cestujících předtím, než v Praze přímé spojení vůbec existovalo.
STARLUX si zakládá na tom, že se odlišuje i mimo samotnou trasu: dvojice jejích strojů nese speciální stříbrný a zlatý lak od japonského umělce Hadžimeho Sorayamy, a podle vyjádření aerolinky pro tiskovou zprávu Letiště Praha budou lety na trase Praha–Tchaj-pej používat i podíl udržitelného leteckého paliva (SAF) ve výši 2 procent, jak od letošního roku ukládá evropská regulace ReFuelEU Aviation.
Proč zrovna Praha, a ne Vídeň nebo Frankfurt
Na první pohled je volba překvapivá – Praha nepatří mezi evropské metropole s tradičně silnou poptávkou asijských turistů, větší přitažlivost pro dálkové dopravce mívají Vídeň nebo Frankfurt. STARLUX ale svůj vstup nezdůvodňuje turismem. Podle vyjádření aerolinky i analýzy letecké poradenské firmy CAPA stojí za rozhodnutím sílící obchodní vazby v polovodičovém průmyslu mezi Českem a Tchaj-wanem – tedy stejný trend, který v posledních letech přivádí tchajwanské investory i do výroby čipů a elektroniky ve střední Evropě. Jde o vysvětlení, které dává aerolinka sama, takže ho stojí za to brát s rezervou – nezávisle ho zatím nikdo nepočítal. Tvrdá čísla o cestujících ale směr potvrzují.
Číslům je vidět, jak rychle segment rostl ještě předtím, než STARLUX zahájil provoz:
| Ukazatel | Hodnota |
|---|---|
| Cestující mezi Tchaj-wanem a Českem (12 měsíců do června 2025) | 40 300 (+28,7 % meziročně) |
| Nárůst oproti červnu 2023 (kdy neexistovalo přímé spojení) | více než pětinásobek |
| Podíl cestujících využívajících přímý let | 61 % |
| Frekvence STARLUX Praha–Tchaj-pej | 3× týdně (srpen) → 4× týdně (od října) |
STARLUX nejde na prázdný trh
Linku Praha–Tchaj-pej dlouhodobě obsluhuje i China Airlines, a to už od července 2023 – zpočátku dvakrát týdně, od dubna 2026 třikrát týdně. Podle CAPA STARLUX vstupem se srovnatelnou týdenní kapacitou (kolem 1 800 míst v obou směrech) přebírá zhruba polovinu trhu. Jde tedy spíš o rozdělení rychle rostoucího koláče mezi dva tchajwanské dopravce než o objevení zcela nového trhu – což ukazuje, že poptávka po přímém spojení je natolik silná, že uživí dvě konkurenční linky současně. Pro cestující to znamená víc volných termínů a menší riziko, že se na oblíbený den ve svátky nedostanou – přímý let mezi Prahou a Tchaj-pejí teď nabízí dohromady sedm odletů týdně, tedy prakticky každý den.
Podobný příliv nových dálkových spojů zažívá Praha i jinde v Asii. Místo Asiany bude od prosince do Soulu létat Korean Air, do Vietnamu nedávno otevřel linku VietJet. Naopak přímé spojení s Indií, které mají už Vídeň i Varšava, Praze stále chybí.
Proč na tom záleží
Přidaný let od října je pro Prahu dobrá zpráva ve dvou rovinách. Cestující dostanou širší nabídku termínů na cestu na Tchaj-wan bez přestupu přes Frankfurt nebo Istanbul. A letiště získává další důkaz, že o nových dálkových linkách z Ruzyně čím dál víc rozhoduje byznys – konkrétně rostoucí obchod s polovodiči – a ne jen turistická poptávka, na kterou se dálkoví dopravci tradičně dívají jako na první ukazatel. Pokud se vazby mezi českým a tchajwanským průmyslem budou dál prohlubovat, je pravděpodobné, že čtyři lety týdně nebudou konečná zastávka.
